Tak tu máme nový hit začínající dýňové sezony. Dýňové hranolky jsem dělala napoprvé jen z půlky hokkaida, ale chyba, mělo jich být víc. Málem na mě nezbyly!
Asi nic, co člověk strčí do trouby péct, nemůže dopadnout blbě. Ale dýni a rajčatům pečení obzvlášť prospívá. Foto: Sláma v botách
Oloupané hokkaido nakrájené na centimetrová kola, z nichž jsem pak ručním „vlnkovačem“ (Tescoma – vypadá takto) vytvořila hranolky. Ale aby to nebyly jen tupé hranči, byť teda domácí a z dýně, chtělo to ještě chuťovou vychytávku.
Tou se stala permakulturní divoká rajčátka v pidi velikosti, která jsme letos vypěstovali ze semínek od Marka Kvapila. Ta jejich extra pidi velikost, v podstatě nejsou větší než nehet!, nás zprvu překvapila, kečup bych z nich dělat nechtěla. Ale pečená vcelku jsou tahle rajčátka nepřekonatelná.
Fotka bohužel nevystihuje ultramini velikost plodů. Oč jsou menší, o to jsou ale sladší a chutnější. Foto: Sláma v botách
Divoká rajčátka pěstujeme na zahradě u táty. Pnou se mu po kari síti, kterou běžně používají stavaři jako výztuhu do betonu. Docela slušná jedlá dekorace. Foto: Sláma v botách
Foto: Sláma v botách
Rajčátka nekrájejte a pečte je i se stopkou. Těšit se můžete po upečení na velmi lahodné „kečupové“ jednohubky.
Před 170 stupni a cca 20 minutami v troubě… Foto: Sláma v botách
… a výsledek po žehu. Na poslední minutu jsem do trouby přidala ještě petrželku. Foto: Sláma v botách
Tahle věcička za to může. Koupila jsem vlnkový kráječ původně céři, kterou vaření baví, ale s nožem je ještě trochu nebezpečná. Tím u nás začalo vlnkové období. Foto: Sláma v botách
Jo, a ten vlnkovač, to je mimochodem taky super blbina do kuchyně, hlavně pro děti. Můžete ho totiž dát do ruky i celkem malému dítěti, které s ním bezpečně zvládne spoustu dospělácké práce. Lída s ním s oblibou krájí okurky, cukety, brambory…. no prostě teď furt dělá vlny. 🙂
****
A co ještě přišlo na plech?
Dýni s rajčátky jsme jen osolili a trošku opepřili. Pokapali rozehřátým ghee a na závěr pečení ještě přidali trošku nasekané petrželky. Ale další varianty se přímo nabízejí, třeba:
- pokapat kvalitním octem
- přidat provensálské bylinky
- posypat lahůdkovým droždím
- zapéct se sýrem
- přidat na kolečka cibuli, česnek, papriku
- …. nebo cuketu, brambory… Cuketa bude hotová dřív než dýně, brambory později – tomu přizpůsobit šířku hranolek.
Půlka středně velkého hokkaida vystačila na jeden plech hranolek. Příště dělám z celé dýně. A představit si to samozřejmě umím i z máslovky, která se rychleji loupe. Tím by se doba přípravy tohoto receptu významně zkrátila. 🙂
Tak co vy na to? Zkusíte taky dýňové vlny? Jen upozorním, že do dětí i muže jídlo zahučelo tak rychle, že na mě po všem tom krájení a loupání málem ani nezbylo! Hrozná představa. 🙂
Muž si to dal s jehněčím karbanátkem, já s brokolicovou polévkou. 🙂 Foto: Sláma v botách
Dobrou chuť a ať mi rostou! ©
Jé, zrovna jsme přemýšleli do čeho ještě nacpat dýni, říkala jsem si jestli by z toho nešly krokety 😀 a hranolky jsme nezkoušeli, takže už vím co bude o víkendu 🙂
O víkendu je čas na experimenty, ať se povedou!
Jé děkuji za tip na semínka z Permekultury, příští rok vyzkouším, miluji pidirajčátka. A dýně mi začaly rodit, takže skvělý tip na oběd. 😀
Zdravím. permasemínka byla fajn, i když ta ultramini velikost byla skutečně nečekaná.
Pidi rajčata máme druhým rokem, loni jsme dostali sazenice od kuchařky ze svatojánu a letos jsme už vyseli semínka z loňska a daří se jim úžasně!
Bylo semenaření náročné?
vůbec, jen se semínka usušila na talíři, zimu přečkala v obálce v krabici v chladnější místnosti, sazeničky jsem předpěstoval stejně jako každá jiná rajčata, klíčivost byla vynikající
Vynikající recept!! Dala jsem do trouby na 180, posypala soli,pepřem,pokapala ghi a lahudkovym droždím a oblizujeme se ještě teď!:-) Děkuji za inspiraci a přeji ať se daří!!!
To verim. Dnes jsme zkouseli dalsi dynovou novinku, livanecky z pecene dyne. Chutnaly mi moc, ale nestihla jsem nafotit, sefkou kuchyne byla mama.
Ahoj, mal by som otázku (možno hlúpu) – prečo hokaido lúpeš? Ak je to vysvetlené v inom článku, tak som to nepostrehol… Ešte sa mi totiž nestalo, že by na nejakom hokaide bolo po uvarení (pečení) šupku v jedle poznať, na rozdiel od rajčín, alebo paprík (hlavne staršie papriky) Maslovka je pečená fantastická (iný spôsob sme zatiaľ neskúšali), tiež ju dávame na plech aj so šupou (len teraz neviem či ju zjem – ale asi áno 🙂 ) a dokonca aj s jadierkami. Píšem to preto, lebo pri čistení hokaida v začiatkoch som zlomil jeden nožík… Naproti tomu šupka starej cukiny je v surovom stave celkom mäkká ale po uvarení to nieje ono 🙂
A ešte dám typ na pečené semiačka z hokaida, alebo maslovky. Po vybratí z tekvice sa posolia, polejú olejom (masťou, maslom…) a na panvici na miernom ohni pražia do chrumkava (čiastočne sa usušia) – jedia sa samozrejme aj so šupkou, ale treba dôkladne rozžuť. Prípadne sa dajú na plech ako v tomto recepte (stihli sa upiecť). Mne osobne to veľmi chutí a niekde som sa dočítal, že tekvicové (dyňové) semiačka so šupkou pôsobia proti črevným parazitom (a ak nie, je to vláknina v chutnej forme). Pražené tekvicové semiačka som jedával vždy aj so šupkou (len tá soľ…) nechcelo sa mi ich lúskať 🙂
Dakujem za recept a inšpiráciu, pekný deň prajem,
Michal
Michale,
asi jsem se bála, aby se nepekly moc dlouho, když slupku neoloupu. Ale máš pravdu, o co déle se pečou, o to kratší dobu zase člověk stráví s přípravou, když neloupe. Do polévky taky neloupu.
S těmi semínky… okamžitě jsem na ně dostala chuť. Už se pečou. Díky moc.
Já jsem právě dosušila kandovanou dýni, které u nás není nikdy dostatek a na hranolky se chystám o víkendu. Napadlo mě, jestli by se nedaly udělat třeba z červené řepy.
To jsem nezkoušela. Dělám ale z řepy takové ty chipsy, řepelky. Recept byl kdysi na blogu: http://slamavbotach.cz/domaci-tretters-chipsy-neboli-repelky-neboli-po-cem-se-muzu-utlouct/