Když jsem si v Albertu kupovala semínka, měla jsem asi jako každý začátečník velké oči. Naházela jsem do košíku všechno přes fazole, dýně, kapustu až po speciality jako římský kmín, levanduli, saturejku, brutnák lékařský.

„Prosímtě, a tohle je co?“ ptá se mě táta u každého druhého sáčku. Tak to s pěstováním patrně neporadí.

Očekávám, že na zadní straně sáčků se semínky bude něco jako „návod k pěstění“, manuál, jak se semenem zacházet, aby z něj něco bylo. Kdy ho sít, jak hloboko, jak daleko od ostatních semínek… Tak bohužel. Celé odpoledne ty pytlíky studuju, ale chytrá z nich nejsem. Na většině jsou jen piktogramy bez – pro mě – jasných vysvětlivek. Okamžitě volám horkou linku do K.!

Zatímco táta vysvětluje, co v zahradnické hantýrce tyhle znaky znamenají, sortýruju si semena do několika skupin:

2. květnový výsev do volné půdy (to jsou semena choulostivá na květnové mrazíky, táta radí vysévat až po zmrzlých mužích! – ale proč to na pytlíku neporadí i výrobce!!)

3. březnový/dubnový výsev do truhlíků, v nichž se při pokojové teplotě semena předpěstují a teprve pak je možné vrznout je na zahradu

„Jsem sám zvědavý, co ti z toho vyleze,“ kroutí táta hlavou.

To já mám jinou starost. Vlastním deset drahých pytlíků se semeny, o nichž jsem se právě dozvěděla, že potřebují skleník. Žádný skleník nemám.

Táta má. Potřebuju je u něj ubytovat!

Celou zimu jsem do táty hustila, že chci pěstovat batáty a brokolici a kadeřavou kapustu… On má letos zase v plánu svou oblíbenou sestavu: kořenová zelenina, rajčata, pórek. Máma afrikány. Ale už jsem je nahlodala.

„To jsi věděl, že levandule je výborná proti bělásku zelném? Její vůně prý přebije pach zelí, takže motýl hlávky nenajde,“ vybírám ze své skleníkové hromádky náhodně jeden sáček.

Táta uznale přikyvuje.

„A tadyhle saturejka, tak ta když se pěstuje u fazolí, jsou prý chutnější,“ vysvětluju svůj další nákup.

O pár dní později se skleníková semena stěhují do K. Dohoda zní tak, že táta je u sebe vyseje a já si pak převezmu už předpěstované sazenice. On si na revanš pár mých „exotických“ sazenic taky nechá a zkusí svou zaběhlou zeleninovou skvadru rozšířit.

Mnu si ruce. Zahrádka je byznys jako každý jiný a já právě vybartrovala první protislužbu. Jestli se to osvědčí, příští rok zatáhnu do směnného obchodu další příbuzné. Good job, Veronika!