Kdy mým dětem začínají Vánoce, je jasné. Jakmile se na okně objeví náš skleničkový adventní kalendář. Máme ho pátým rokem a budeme ho mít už napořád. Jednou ho jedno z dětí podědí zase pro své děti. 🙂
Ale kdy začínají Vánoce mně? Advent je pro mě obdobím zvýšené potřeby ticha, lesa, čtení knih, ale také koncertů, divadla a setkávání s blízkými lidmi. Pak je to také období zvýšené potřeby spánku a nicnedělání. Jak tohle všechno zkombinovat s běžnými povinnostmi, které člověk má, a ještě s těmi, ke kterým je nucen zvenčí (rozuměj VLASTNÍ RODINOU!) – jako třeba pečení cukroví a vymýšlení, nakupování a balení dárků?!
Všechny moje pokusy tohle stopnout vždy narazily na těžký odpor minimálně jednoho pro mě důležitého člověka. Ano, mého muže! Člověka, který nepeče ani žádné dárky vybírat a balit nemusí, bo tohle přece zařizuje žena, takže mu stačí koupit jediný dárek, pro tu ženu – která ale žádný dárek nechce – ,tak to má úplně bez práce. 😀 To se to pak trvá na vánočních tradicích.
No, byly to letos zase diskuze už od října, rodina mě opět přehlasovala, a tak jsem si řekla, že pokud si chci užít advent podle svého gusta – a to já chci! – nezbývá tedy než všechny běžné i nadstandardní povinnosti setřást ještě v čase PŘED začátkem adventu. A pak konečně to ticho, les, koncerty a blízká setkání.
A tak…
dárky
Pořizovala jsem je v průběhu celého roku, poslední v říjnu a v listopadu. Nepřeháněla jsem to. Všichni můj postoj znají, že nesouhlasím s tímhle principem výměn věcí a peněz mezi domácnostmi, vedoucímu k nakupování a hromadění zbytečností jen proto, že jsou Vánoce. Dřív tohle přilepšování koledou mělo svůj význam, dnes ho v něm už nespatřuji. Takže něco malého symbolického, aby bylo tradici učiněno za dost, musí stačit. Dárky balit nebudu, mám na ně letos ušité lněné pytlíky od kamarádky Kinkule (najděte si ji na FB nebo Fleru, šije udržitelnou módu z bio látek, nádherné designy), takže i to zabalení by měla být rychlovka.
cukroví
Vše jsem napekla a nazdobila během jediné předadventní soboty. Tři krabice, 6 druhů a šlus, ende. A hned jsme ho začali jíst. Nečekáme na Vánoce, kdy je pak cukroví úplně všude a člověk už na něj ani nemá chuť. Hned první adventní neděli, když k nám přišli rodiče, jsme vytáhli talířek s cukrovím a s chutí si ho dali. Kdykoliv se tu teď objeví návštěva, mám co vytáhnout. Do Vánoc bude hotovo. Hlavu si s tím nedělám. Protože proč bych měla! Muž se sice podivil, že jeho babička mívá tři krabice od každého druhu, ale to je její život, její „boj“, jak se dnes říká. A pokud chce tři krabice linečáků i můj muž, ráda mu předám recept a ukážu, kde máme ve špajzu mouku a rybízové marmelády. 🙂
pracovní povinnosti
Novinka od doby, co po letech mateřské a rodičovské zase chodím do práce od – do. Mám krásnou práci průvodkyně v Montessori škole. Kombinace práce a poslání, umocněná tím, že tam učím svoje vlastní děti a děti kamarádů. Takže je asi jasné, že tím, co dělám, žiju, a že jdu sice v určitý čas domů, ale to neznamená, že jsem skončila. Stále něco do školy vymýšlím, nad něčím přemýšlím, něco vyrábím, čtu, opravuju, komentuju nebo si alespoň něco studuju. A jednou jsem takhle – hned první rok, co jsem začala učit – vymyslela, že budeme vydávat školní časopis pěkně s vánočním číslem. Ano, takové věci si způsobuju. 😀 Vidím všechny ty vzdělávací benefity, jaké školní časopis může pro žáky mít, a raději nevidím, kolik hodin (desítek hodin…) práce navíc to bude obnášet pro mě. Zrovna před Vánoci.
Byť je to každý rok lepší, protože děti ve škole nám postupně rostou a stávají se šikovnějšími a zkušenějšími, pořád se musím jako „executive manager“ dost zapojovat.
A do toho přípravy vánočního setkání pro rodiče, ještě ke všemu! Letos byl termín rozumně naplánován na začátek adventu, kdy ještě není takový frmol, a tak jsem se rozhodla, že se s dětmi hecneme a časopis vydáme právě u příležitosti tohoto setkání. Sice šibeniční termín, ale časopis bude venku, velký kámen mi spadne ze srdce a uvolní v něm prostor pro šíření vánoční atmosféry. 😀 A tak jsem se zase vrátila do časů, kdy jsem dělala v Praze v redakcích a nosila v hlavě termíny uzávěrek. S dětmi z 3. trojročí jsme tvorbě časáku věnovali každou hodinu vyhrazenou na češtinu, literaturu, sloh… diskuze probíhala i v naší whatsappové skupině, rozdány byly úkoly i na víkend. Že bychom to do 8. 12., což byl termín vánočního setkání, nestihli, nepřicházelo v úvahu. V Den D bylo sice ještě spoustu k dodělání, ale my to v posledních minutách stihli. Vánoční číslo podle plánu vyšlo!
A tehdy jsem to pocítila.
ZAČALY MI VÁNOCE.
Celým mým tělem se rozlil pocit, že teď už si můžu dovolit vypnout, ztišit se, vyrazit si do lesa, válet se v neděli do oběda v postele, pozvat babičky, rodiče, kamarády. S mužem si sednout ke kamnům a celý večer jenom koukat do ohně. No, celkem dost věcí se u toho ohně dá ještě dělat. 😀
Na vánočním setkání nebyl pravděpodobně nikdo dojatější a šťastnější než já. Lidka se zapojila do pár vystoupení a i Vašík statečně zvládl roli krále Heroda, takže hrdá matka (a učitelka v jednom) mohla zamačkávat slzičky. Pak velké děkování kolegům, objímání.
A advent. To mě na tom celém dojalo asi nejvíc. Že mi definitivně začíná svatej klid.
Moje vysněné vánoční vypnutí a naladění na své potřeby přírody, kultury a milovaných lidí. Se školou i s kamarádkou do divadla. Na koncerty v kostele i u nás na vsi v kapličce a u stromečku. Vánoční zpívání s kamarády. A včera zpívání s rodiči a babičkami. Pouštěli jsme si fotky z minulých let, pak jsme společně pojedli a každý si zapálil svíčkovou lodičku. Ty jsme vyráběli s Vašíkem minulý víkend. Je v nich skořicový olej, mocné to afrodiziakum. No, ano, na tyto „potřeby“ je rázem taky úplně jiná chuť, když je žena v klidu a spokojená. No, a úplně každý víkendový den jsem v lese.
Jen ať to takhle plyne dál. Tohle je advent, který jsem od začátku svého učitelování neměla, takže možná o to víc si ho letos vychutnávám.
Všem zaměstnaným ženám přeju hodně sil v tomto období. Ať si najdete aspoň chvilku času pro sebe a pro to, co ke svému „zvánočnění“ potřebujete vy.
A jestli vám ještě chybí nějaký dárek, vyšla v novém vydání Sláma v botách 1. A přihodit k ní můžete rovnou i dvojku. Tím mi ten advent ještě vylepšíte. 🙂 A obdarované zaručeně potěšíte, na to můžete vzít slámu do bot.
KOUPIT ZDE: https://www.peoplecomm.cz/slama-v-botach
https://www.peoplecomm.cz/balicek-slama-v-botach
Hezké svátky od nás z Vlčí přece…
Verča „slámová“